Netkané textilie
Netkané textilie vznikají přímým spojováním vláken do plošné textilie. Základní surovinou je vlákenné rouno. Vlákna jsou orientována podélně, příčně nebo nahodile. Následně jsou mechanicky svázána nebo spojena chemickým pojivem.
Netkané textilie mechanicky vázané
Vlákenné rouno se zpevňuje vaznými nitěmi nebo bez vazných nití nebo vlákny ze samotného rouna.
Proplétání vazných nití
Netkané textilie proplétané se vyrábějí technikou Arachne, která byla vyvinuta u nás začátkem 50. let 20. století (patent 1949, Josef Zmatlík; kromě výroby netkaných textilií ji využívali i textilní výtvarníci pro výrobu aradekorů, např. Milada Hynková). Vlákenné rouno se na proplétacím stroji stejného názvu zpevňuje soustavou nití (řídkou osnovní pleteninou – např. trikot, řetízek).
Stroj je opatřen soustavou dutých jehel s jazýčkem, který uzavírá háček při protahování vazné nitě rounem. Při pohybu jehel se pak nit protahuje rounem a vytvoří očko, kterým se pak proplete očko následující řady (je to podobné jako, když háčkujete řetízek).
Od technologie Arachne byly odvozeny i další postupy jako např. Arachne – Arabeva (zde nejsou vazné nitě, ale k vázání se používají přímo vlákna z rouna, ze kterých se vytvoří očka, která se navzájem proplétají), Arachne – Araloop (kdy se zároveň s řetízkovou vazbou připlétají i smyčky), atd.
Ve stejné době se setkáváme s proplétacím strojem i v Německu (vynálezce Heinrich Mauersberger, proplétací stroj MALIMO), a stejně tak i tento typ stroje má mnoho odvozenin, které vyrábí taktéž textilie se smyčkovým povrchem nebo netkanou textilii propletou bez vazných nití, atd. A i tento stroj byl využíván textilními výtvarníky i u nás k výrobě tapisérií art protis (např. Vladimír Křečan).
Konečné vlastnosti netkané textilie ovlivňuje druh použitého rouna i vazných nití, orientace vláken v rounu, zvolená vazba i hustota proplétání. Proplétané netkané textilie se vyznačují výbornou tepelně-izolační schopností a používají se jako technické textilie, dekorační a bytové textilie, v obuvnictví jako podšívkové nebo podkladové materiály, jako výplňkové vložky pro zvýšení tepelně-izolační schopnosti oděvů.
Vpichované netkané textilie
Vrstva rouna je přiváděna k soustavě jehel, z nichž každá má trny. Při průchodu rouna pod jehlami se vlákna z rouna zachytí za trny jehel, a jsou protaženy vrstvou rouna, načež se při zpětném pohybu jehel z trnů sesmeknou a zůstanou tak provázána ve vrstvě rouna.
Pro výrobu se používá zejména střiž ze syntetických vláken a konečné výrobky jsou využívány zejména pro technické účely (např. stavebnictví).
Chemicky pojené netkané textilie
Jak název napovídá, zde jsou jednotlivá vlákna v rounu spojena tekutým nebo tuhým pojivem. Třetí možností je pak pojení speciálním způsobem, a to za mokra nebo pod tryskou.
Netkané textilie pojené tekutými pojivy
Pojivo ve formě vodní disperze (=rozptýlení tuhé látky ve vodě) se nanáší na vlákenné rouno. Přebytečné pojivo se odždímá a následně se textilie usuší. Suší se za pomoci tepla, které propojí pojivo s rounem.
Dle způsobu nanášení rozlišujeme několik výrobních postupů: impregnační způsob, pojení postřikem, pojení za pomoci impregnovaných přízí, pojení tiskem.
Při impregnování je rouno vedeno k lázni s pojivem, do které se ponoří, následně je vyvedeno ven, vyždímáno a usušeno. Takové netkané textilie se nemačkají, velmi málo splývají, mají malý objem a jsou velmi pružné. Používají se jako oděvní výztužné vložky nebo jako podklad pro syntetické usně.
Při pojení postřikem se rouno nastříká nejprve z jedné strany a usuší se. Následně se otočí a postřikem se zpevní i druhá strana rouna, která se pak také suší. Netkané textilie pak mají dobré tepelně-izolační schopnosti a velký objem, i proto se používají jako výplňkové vložky (např. prošívané přikrývky, spací pytle, atd.).
K pojení za pomoci impregnovaných přízí používáme pomocnou soustavu naimpregnovaných přízí, která se společně s vlákenným rounem (většinou s příčně orientovanými vlákny) přivádí mezi soustavu válců, které obě vrstvy slisují dohromady. Takové textilie mají menší tuhost a uplatňují se jako výplňkové vrstvy při čalounění nábytku nebo jako tepelně izolační vložky při výrobě oděvů.
Při pojení rouna tiskem se pojivo nanáší vzorovaným válcem (vzor = rozmístění pojiva) na povrch rouna tak, aby byla pojivem zachycena alespoň částečně všechna vlákna. Tyto textilie jsou měkké, ale málo pevné, vlákna se časem uvolňují a textilie tak nemají dlouho životnost. Proto se používají pro jednorázové účely např. ve zdravotnictví.
Netkané textilie pojené termoplasty v tuhé formě
Tuhá pojiva (termoplastické látky ve formě prášku nebo vláken – např. práškový polyetylen, PVC vlákna, atd.) za působení tepla měknou a stávají se plastickými až tekutými. Prášek se na rouno nanáší práškovacím strojem. Zatímco termoplastická vlákna se přimíchají do směsi vláken, ze kterých se pak vytvoří vlákenné rouno. Pojivo se pak spojí s rounem za pomoci tlaku a tepla nebo pouze tepla.
Další možností je termoplastická fólie, která se využívá velmi málo, protože je pak netkaná textilie velmi tuhá. Častější formou je proto využití tzv. mřížky, která rouno zpevní pouze v místě podle tvaru mřížky. Mřížka se vkládá mezi dvě vrstvy rouna.
Netkané textilie pojené termoplasty mají široké využití. V oděvním průmyslu jsou to zejména výztužné vložky. Ale lze je uplatnit i jako technické textilie v mnoha oborech.
Netkané textilie pojené speciálním způsobem
Prvním způsobem je výroba za mokra. Při výrobě rouna jsou vlákna zpracovávána ve vodním prostředí. Jednotlivá vlákna rouna se pak spojí disperzním pojivem nebo termoplastickými vlákny, která se do rouna přidají při jeho výrobě. Tímto postupem výroby, který je podobný výrobě papíru, lze zpracovat i velmi krátká vlákna. Konečné výrobky jsou určeny k jednorázovému použití: kapesníky, ručníky, utěrky, apod.
Druhým způsobem je spojování jednotlivých vláken pod tryskou. Nekonečná vlákna vyráběná z taveniny polymeru se mezi sebou propojí, dokud jsou v lepkavém stavu. Používají se jako výztužné a zažehlovací vložky v oděvnictví nebo jako technické textilie v řadě oborů.
