Rukáv k dámským šatům
Protože vás chci na tomto blogu seznámit s co největším počtem variant střihů zařazuji sem i tento rukáv k šatům. Konstrukce je prakticky stejná jako u rukávu pro dámskou halenku. A i ten bychom mohli použít pro zkonstruování rukávu k šatům. Ostatně i střih dámské halenky by se dal použít jako základ pro šaty. Ale pokud to chceme mít přesnější a snazší, je jednoduší narýsovat si rovnou střih šatů.
Rukáv k šatům má loketní výběr, který můžeme modelací přesunout do zadního rukávového švu. Pokud tvoříme přiléhavý rukáv, loketní výběr se nám bude hodit. Tvar rukávu bude lépe kopírovat tvar paže a bude to i více estetické. Pokud budeme chtít, můžeme na vrchol lopatkového výběru navázat členícím švem (směrem k rukávové hlavici). Rukáv se pak bude skládat ze dvou dílů – předního a zadního rukávu. Členící šev opět pomůže rukáv pěkně vytvarovat podle paže. V konstrukci členící šev tvarujeme do mírného oblouku (v polovině zadní přehybové přímky si pomocně směrem doprava vztyčíme kolmici o délce 1 cm).
Konstrukční rozměry a výpočty
Abychom mohli zkonstruovat rukáv je potřeba si ve střihu šatů změřit výšku průramku (na obrázku níže oranžová linie), šířku průramku a obvod průramku.
Výšku průramku ZD měříme od konce náramenice ZD směrem k průsečíku zadní průramkové a hrudní přímky. Výšku průramku PD měříme od konce náramenice opět k průsečíku hrudní a přední průramkové přímky. Šířku průramku naměříme na hrudní přímce od zadní průramkové přímky směrem k přední průramkové přímce. A obvod průramku změříme krejčovským metrem (nastojato) po obvodu tvaru průramků PD i ZD. Ten nám poslouží jako kontrolní rozměr při přeměření rukávové hlavice (obvod rukávové hlavice by měl být vždy větší než obvod průramků, protože rukáv do průramků navolňujeme).
Jakmile známe míry získané ze střihu šatů, můžeme se pustit do výpočtů.
výška průramku (vprůr) = 36,4 cm
šířka průramku (šprůr) = 12,5 cm
obvod průramku (oprůr) = 49 cm kontrolní rozměr
výška rukávové hlavice = 14,7 cm podpažní přímka
dr = 58 cm dolní koncová přímka
výška lokte (vlokte) = 0,5dr + 6 cm = 35 cm loketní přímka 0,25šprůr = 3,2 cm
šprůr + 6,5 cm = 19 cm zadní přehybová přímka
0,25vrh + 0,5 cm = 4,2 cm
dšr (dolní šířka rukávu) = 20cm/10 cm
0,5šprůr – 1 cm = 5,25 cm
0,5šprůr – 1,5 cm = 4,75 cm
0,5šprůr – 2 cm = 4,25 cm
Konstrukční síť
Konstrukční síť se skládá ze svislých přímek: přední přehybové a zadní přehybové přímky. A z vodorovných přímek, které jsou na svislé kolmé: hlavicové, podpažní, loketní a dolní koncové přímky.
Postup konstrukce
1. Kolmice přední přehybové přímky a hlavicové přímky.
2. Od hlavicové přímky směrem dolů po přední přehybové přímce naměříme vrh, vlokte a dr. Vztyčíme kolmice na přední přehybovou přímku a vzniknou nám přímky: podpažní, loketní a dolní koncová přímka.
3. Na hlavicové přímce směrem doprava od přední přehybové naneseme šprůr + 6,5 cm. Z tohoto bodu spustíme kolmici až k loketní přímce. Vznikne tak zadní přehybová přímka.
Od podpažní přímky po přední přehybové přímce směrem nahoru naneseme 0,25šprůr a místo si označíme bodem. Tento bod je pro nás záchytným bodem pro vsazení přední části rukávu do průramku = bod RP. Od dolní koncové přímky směrem nahoru po přední přehybové přímce si naměříme 1 cm a z tohoto bodu vztyčíme krátkou kolmici.
4. Změříme vzdálenost mezi přední přehybovou a zadní přehybovou přímkou a rozdělíme ji na polovinu + 1 cm (=1/2x + 1 cm). Tento bod je pro nás středem kružnice o poloměru 1/2x + 1 cm. Na hlavicové přímce si směrem doprava od přední přehybové přímky naměříme 1/4x + 0,5 cm. Tento bod spojíme s bodem RP přímkou. Tuto přímku pak protneme kružnicí z bodu S1.
5. Od hlavicové přímky směrem dolů po zadní přehybové naneseme 0,25vrh + 0,5 cm. Z tohoto bodu vyneseme krátkou kolmici o délce 0,5 cm. Tento bod spojíme přímkou s bodem S1. Na podpažní přímce od zadní přehybové přímky směrem doleva naneseme 1/2x + 1 cm. Označíme bodem a spojíme ho přímkou s kolmicí o délce 0,5 cm. Zvýšíme podpažní přímku o 0,5 cm (přímka je rovnoběžná s podpažní přímkou).
6. Na loketní přímce si naměříme od přední i zadní přehybové přímky směrem do rukávu 1,5 cm. Stejnou hodnotu naneseme i na krátkou kolmici nad dolní koncovou přímkou. Bod 1,5 cm u dolní koncové přímky spojíme s bodem 1,5 cm na loketní přímce a dále s bodem RP. Vznikne přední přehyb rukávu. Bod 1,5 cm u zadní přehybové přímky spojíme s bodem 0,25vrh + 0,5 cm a přímku protáhneme až k dolní koncové přímce. Vznikne zadní přehyb rukávu.
7. Bod 1,5 cm na kolmici, která leží nad dolní koncovou přímkou, bude středem kružnice S2 o poloměru 1/2dšr. Tato kružnice nám protne dolní koncovou přímku, vznikne bod, který spojíme přímkou s bodem 1,5 cm na krátké kolmici nad dolní koncovou přímkou. Na tuto přímku pak naneseme dšr. Označíme bodem a spojíme ho s bodem 1,5 cm na loketní přímce u zadní přehybové přímky.
8. Nyní si na střih vyznačíme pomocnou osu. Hodnoty budeme vždy měřit od předního přehybu rukávu (nikoliv od přední přehybové přímky). Na podpažní přímce si naměříme 0,5šprůr – 1 cm, na loketní přímce 0,5šprůr – 1,5 cm a na přímce, na kterou jsme nanášeli dšr, naměříme 0,5šprůr – 2 cm. Místa si označíme body, které spojíme přerušovanou čarou.
9. Z bodu, kde pomocná osa protíná zvýšení o 0,5 cm nad podpažní přímkou, vyneseme kolmici směrem doleva. Tím vytvoříme podpažní přímku pro přední část rukávu.
10. Na bod RP rukávu přiložíme bod RP na PD šatů. Díl šatů pootočíme tak, aby hrudní přímka ležela na podpažní přímce, kterou jsme si vykreslili v bodě 9. Obkreslíme tvar průramku PD šatů.
11. Prodloužíme si loketní a dolní koncovou přímku směrem doleva. Na loketní přímce si změříme vzdálenost mezi pomocnou osou a předním přehybem rukávu = vzdálenost a. A přeneseme ji od předního přehybu rukávu směrem doleva = a‘. Místo si označíme bodem. Pomocí kružítka si přeneseme body na dolní koncové přímce. Střed kružnic leží v průsečíku předního přehybu rukávu a krátké kolmice nad dolní koncovou přímkou. Do kružítka si nejprve vezmeme vzdálenost 1/2dšr a opíšeme kružnici, která nám protne prodlouženou dolní koncovou přímku. Přímkou zakreslíme sklon dolního kraje v přední části rukávu. Po té si vezmeme do kružítka vzdálenost mezi pomocnou osou a předním přehybem rukávu a opět opíšeme kružnici. Ta nám opět protne přímku označující sklon dolního kraje. Tento bod pak spojíme s body na prodloužené loketní a podpažní přímce. Tím získáme kraj předního rukávového švu.
12. Vytvoříme kolmice na zadní přehyb rukávu. První kolmice půjde z průsečíku pomocné osy a zvýšení 0,5 cm nad podpažní přímkou, kolmici vedeme směrem doprava, abychom si podpažní přímku protáhli do zadní části rukávu. Druhou kolmici vedeme průsečíkem zadního přehybu a loketní přímky.
13. Na prodlouženou podpažní přímku si přeneseme pomocné body pro vykreslení tvaru hlavice a zadního rukávového švu. Měříme vždy od zadního přehybu rukávu.
První vzdálenost b, je vzdáleností mezi zadním přehybem a bodem 1/2x + 1 cm na podpažní přímce. Přeneseme směrem doprava, vznikne úsečka b‘.
Druhou vzdálenost c, měříme od zadního přehybu k pomocné ose a přeneseme ji opět směrem doprava na prodlouženou podpažní přímku, vznikne úsečka c‘.
Třetí vzdálenost d budeme měřit na loketní přímce od zadního přehybu k pomocné ose, přeneseme ji doprava a vznikne úsečka d‘. Body c‘ a d‘ spojíme přímkou.
Dále spojíme průsečík zadní přehybové a loketní přímky s bodem dšr, vznikne tak levé rameno loketního výběru. Vezmeme si tuto vzdálenost do kružítka a opíšeme kružnici z bodu S3 (průsečík zadní přehybové a loketní přímky).
14. Vykreslení loketního výběru. Zadní přehyb rukávu si prodloužíme až k vykreslené kružnici S3. Místo, kde se protnou, pro nás bude středem kružnice S4. Ze středu S4 pak opíšeme dvě kružnice. První o poloměru = vzdálenost mezi levým ramenem loketního výběru a zadním přehybem rukávu. Vzniklý bod spojíme s vrcholem loketního výběru (bod S3). A druhou kružnici o poloměru = vzdálenost mezi pomocnou osou a zadním přehybem rukávu. Vzniklý bod spojíme s bodem d‘ na loketní přímce. Tím si vykreslíme kraj zadního rukávového švu a loketního výběru.
15. Pomocné body pro vykreslení rukávové hlavice. Úsečku f si rozdělíme na polovinu a z tohoto bodu vyneseme krátkou kolmici o délce 1,2 cm. Úsečku h si také rozdělíme na polovinu a z tohoto bodu vyneseme krátkou kolmici o délce 1 cm.
16. Mírnými oblouky, které procházejí skrze pomocné body, vykreslíme tvar rukávové hlavice. Přední i zadní rukávový šev vykreslujeme rovně. Stejně tak ramena loketního výběru. Dolní koncovou přímku vykreslíme částečně rovně a částečně mírným obloukem v místě zvýšení nad dolní koncovou přímkou.
17. A je hotovo! Nakonec si přeměříme obvod rukávové hlavice, který musí být větší než obvod průramku. Pokud tomu tak není, musíme chybu opravit. Při mírných odchylkách stačí pouze upravit tvar hlavice, a tím zvětšit její obvod. Při větších rozdílech mezi obvodem průramku a rukávu je pravděpodobné, že jsme při konstrukci střihu rukávu udělali někde chybu. Pokud máme vše správně, vyznačíme si na díl směr osnovy, bod RP a vrh. Vše jsou to body potřebné pro správné vsazení rukávu do průramku. Důležité jsou pak i při úpravách a manipulacích.
A to je vše. Čím dále budeme postupovat v kapitole konstrukcí, tím víc budeme zjišťovat, že jsou si jednotlivé střihy podobné a vycházejí ze stejných principů. Proto je tak důležité umět základ: sukni, kalhoty, halenku. Vše ostatní (jako např. šaty) už je jen o detailech – o jiných volnostních přídavcích, o jiných číslech v základních vzorečkách (protože např. u saka budeme počítat s hlubším průramkem než u halenky). Konstrukční sítě i princip konstrukce se u dalších oděvů téměř nemění.
No a závěrem už snad jen to, že jaro se blíží a je tak akorát čas na to, spíchnout si nějaké nové šaty. 🙂