Módní návrh
Dnes nás čeká oddychové a kreativní téma. Součástí cesty při tvorbě oděvu je i módní návrh. Znázorňuje prvotní myšlenku a to, jak o oděvu přemýšlíme. Z návrhu lze vyčíst siluetu oděvu, barevnost i materiál. Většinou bychom také z návrhu měli poznat, kde jsou na oděvu umístěny např. kapsy, jak jsou jednotlivé prvky oděvu velké, a kde jsou umístěné vzhledem k postavě. Ale nemusí to tak být vždy – někteří návrháři mohou mít i abstraktní styl kresby a detaily modelu se pak dotváří až na zhotoveném kaliku.
Tvorbu módního návrhu můžeme pojmout mnoha kreslířskými i malířskými technikami. Celý proces je spíše o kreativitě a myšlence než o výtvarném nadání. Věřte, že nakreslit postavu se časem naučíte. A jak říkal jeden z mých profesorů:“Kvantita přináší kvalitu.“ Takže čím častěji si budete kreslit a skicovat postavy, tím víc se budete zlepšovat.
Postava
Základem návrhu je lidská postava. Bez té bychom si nedokázali představit, jak oděv sedí na těle. Na rozdíl od kreslení klasické figury, která odpovídá realitě, se proporce postavy u módního návrhu protahují do délky. Tzn., že pokud u klasické figury kreslíme proporci o výšce těla, do které se nám vejde 7,5 až 8 hlav, u módní kresby může tato proporce být 9 až 12 hlav do výšky postavy. Postava pak má delší nohy a ruce.
Při kresbě figury je dobré si začít naznačením postoje/pohybu rovnými čárami. V místech, kde jsou klouby, si můžeme udělat malé kroužky. Důležitá je zejména hlavní osa těla, a tedy tvar páteře a vztah trupu k nohám a hlavě. Jde o to, abychom našli hlavní opěrný bod pohybu figury. Tím se vyhneme tomu, že by pak postava působila nestabilně.
Pokud se nám podařilo zachytit hlavní svislé linie figury, pokračujeme nakreslením hlavy (bez detailů). A dle proporce hlavy si pak postavu rozdělíme vodorovnými liniemi tak, aby se nám hlava do výšky postavy vešla minimálně 8krát. Naznačíme si také sklon ramen, boků, kolen i kotníků.
Linie pohybu, které si lehce naznačíme, nám pomáhají si uvědomit jednotlivé vztahy mezi částmi těla. A jsou pro nás vodícími prvky, do kterých pak vykreslíme celou postavu i s detaily.
Abyste se naučili dobře kreslit postavu a znali proporce a tvary těla, je dobré znát anatomii a pozorovat svoje tělo – jak vypadá kloub u prstu na ruce, kde je na něm světlo a stín, atd. Nejlepším cvičením ke zdokonalení kresby postavy je kresba podle reálných modelů. Pokud, ale takovou možnost nemáte, můžete využít i spoustu fotografií postav pro figurální kresbu, které jsou k dispozici na internetu. Můžete kreslit modelky a modely předvádějící spodní prádlo, apod. Pomohou nám i základní znalosti o perspektivě.
Oděv
Jakmile máte nakreslenou figuru, můžete ji obléknout dle svých představ. Pro věrohodné znázornění materiálů i tvarů oděvů je potřeba je zkoumat v realitě. Najděte si doma např. nějaké prostěradlo, přehoďte ho přes židli, místy jej naskládejte na sebe, aby se vytvořily záhyby. Zkoumejte, ze kterých bodů látka padá, kde se vlní, kde jsou světla a stíny. Zkuste si toto zátiší nakreslit nebo namalovat. A jako další level si můžete k prostěradlu přidat třeba hedvábný šátek nebo šusťákovou bundu. Jaký je teď rozdíl mezi materiály? Který odráží více světla? A pokud máte materiál se vzorem – jak vzor kopíruje to, jak látka visí?
I pokud kreslíme návrh, měli bychom myslet na to, že jakýkoliv vzor kopíruje tvary těla, a že látka se krčí tam (např. u ohnuté paže), kde je méně místa a táhne se z míst, která vystupují (ramena, kolena, boky), a tvoří tak záhyby.
Znázorňování materiálů už je trochu vyšší dívčí. Příkladem vám v tomto procesu mohou být knihy s konkrétními postupy a technikami kresby/malby materiálů (většinou jsou to knihy s tématikou módní kresby), anebo i fotografie modelek přímo z módních mol, anebo si můžete najít postup na internetu nebo youtube (většinou jsou tyto stránky nebo videa v angličtině).
Navrhování je kreativní proces
Zejména a především by vás ale mělo navrhování bavit. Není třeba být mistrem kreslířem. Každý váš nápad stojí za zaznamenání. V průběhu let se k nim můžete vracet a inspirovat se jimi. Čerpejte a učte se ze všech možných zdrojů, ať už jsou to fotografie z přehlídek, módní skici ze starých časopisů z 20. nebo jiných let nebo živé modely. Zkoušejte různé techniky a najděte si tu, která vám vyhovuje nejvíce. A hlavně se nebojte a nekritizujte se, když váš výsledek nebude dokonalý. K dokonalosti se propracujete s postupem času. A nezapomeňte, že cvičení dělá mistra a talent je jen bonus navíc.
A nakonec vám chci ukázat, že i moje cesta začínala takto:
(Mimochodem kostičkovaný papír vám může na začátku pomoci s proporcemi.)
A skončila tady:
Takže to nevzdávejte a tvořte. I přesto, že ke kreslení není mnoho příležitostí, mozek nezapomíná, co se v průběhu let naučil. I když občas mu chvíli trvá, než se do toho zase dostane. 🙂
Na závěr už jen pár ukázek skic zhotovených různými technikami:
