|

Dámské šaty – úvod II

V úvodní části o technologii dámských šatů si ještě musíme říci něco málo o polohování dílů a zhotovení prvků, které mohou být součástí šatů.

Polohování dílů

PD i ZD pokládáme vždy středovými osami po osnově. Pokud jsou šaty členěny švy, je u ostatních částí PD i ZD směr osnovy stejný. Rukávy pokládáme středovou osou po osnově. Tvarované podsádky střižené vcelku pokládáme také středovými osami po osnově a používáme je v případě, že šaty nemají límec ani rukávy. Podsádky průkrčníků pokládáme středy po osnově. Podsádky průramků pokládáme ve stejném směru jako by ležely průramky oděvních dílů základního střihu šatů.

Kapsy

Polohování dílů kapes se odvíjí od druhu kapsy. Díly nakládaných kapes pokládáme délkou po osnově. Podkladové podsádky a výpustky pokládáme délkou ve směru osnovy. U sedlových kapes leží krajová podsádka průhmatu ve stejném směru jako průhmat na oděvním díle. Podkladová podsádka, která supluje část oděvního dílu, leží ve stejném směru jako oděvní díl (tedy délkou po osnově).

Ostatní části šatů

Límce pokládáme středovými osami po osnově (pokud to typ límce dovolí). Vázací pás můžeme položit po osnově nebo útku (vzhledem ke spotřebě materiálu). Manžety rukávů leží šířkou po osnově. U vzorovaných materiálů může být naším záměrem odlišit vzor na manžetách nebo límcích, a proto můžeme jejich díly položit i délkou po osnově nebo diagonálně. 

Vzorované materiály

Pokud šijeme šaty ze vzorované látky, musíme dbát na sesazení vzoru ve středových a členících švech. U bočních švů pak do výšky 20 cm od dolní koncové přímky. Stejně tak musíme sesadit vzor při vsazování rukávů, v rukávovém i loketním švu. Vzor na límci nebo manžetách by měl také navazovat na vzor hlavních dílů, pokud není záměr designera jiný. 

Sesazení vzoru se týká i podsádek sedlových kapes, dílů nakládaných kapes, výpustek výpustkových kapes, lišt rozparků u rukávů nebo u rozparků v průkrčníku. 

U materiálů s leskem nebo vlasem musíme všechny díly a součásti šatů pokládat jedním směrem. 

Spotřeba materiálu

Odvíjí se od střihu šatů. U pouzdrových šatů při dvojité šíři materiálu by spotřebu udávala jejich délka + 10 až 15 cm. Při jednoduché šíři bychom to vše museli vynásobit dvěma. Spotřebu dále zvyšují rukávy (pro spotřebu je rozhodující jejich délka a popř. jejich nejširší místo), límce, manžety, pásy, členící švy, sedla, kapsy, atd. V takových případech je lepší zhotovit si polohový plán. U plesových nebo svatebních šatů může být spotřeba látky i několik desítek metrů (pokud jsou to šaty s bohatou sukní).

Příklad polohového plánu: PD, ZD, tvarované podsádky, rukáv, límec, manžety

Spotřeba podšívky se taktéž odvíjí od střihu šatů. Většinou mají podšívkové díly pouze výběry a nejsou nijak členěny. Tím pádem bude ve většině případů spotřeba menší nebo rovna spotřebě vrchového materiálu.

Zhotovení ramenních vycpávek

Ramenních vycpávek je vícero druhů a dají se koupit snad v každé galanterii. Občas můžeme potřebovat atypickou ramenní vycpávku (např. jinou výšku než je standart nebo jiný tvar). A v takovém případě si ji musíme zhotovit sami. Stačí nám k tomu vhodná výplňková vložka (např. vatelín), občas bude potřeba i parní žehlička pro vytvarování, a nůžky. V případě potřeby jehla a nit. 

Ramenní vycpávky
Příklad postupu

Na papír si nakreslíme tvar – střih ramenní vycpávky. Střih si pak přiložíme na vatelín a vystřihneme dle obrysu střihu. Počet vystřižených dílů se bude odvíjet od síly výplňkové vložky a od toho, jakou výšku má ramenní vycpávka mít. Pro náš příklad si z vatelínu o tloušťce 1 cm vystřihneme 3 díly. Spodní díl, který bude ležet nejblíže tělu, bude odpovídat našemu papírovému střihu. Druhý díl, který bude ležet na něm, už budeme muset tvarovat. Nechceme mít totiž vycpávku stejně silnou v celé její ploše. Proto díl zastřihneme do požadovaného tvaru nůžkami. Pak díly propaříme žehličkou a při tom je na krejčovském polštáři tvarujeme do oblouku. Díly by se měly trochu „zaplstit“ do sebe. Nakonec přidáme poslední díl, který opět zastřihneme do požadovaného tvaru a zažehlíme do tvaru. Abychom měli jistotu, že vrstvy se od sebe neoddělí při praní nebo nošení oděvu, prošijeme je strojem po obvodu vrchní vrstvy (přes rovný kraj vycpávky nešijeme, abychom si vrstvu zbytečně neztenčili). Nakonec takto připravenou ramenní vycpávku můžeme potáhnout oděvním materiálem (vrchovým nebo podšívkovým) nebo pevnější netkanou výztužnou vložkou (např. vlizelín).

Ramenní vložky můžeme do oděvu přišít napevno (ručně bodově na švové záložky náramenice a průramku) nebo je opatřit suchým zipem (vložky lze pak vyndávat). Rovný kraj ramenní vložky leží v kraji průramku a může přesahovat max. 1 cm do rukávu. Delší oblouk ramenní vycpávky leží vždy v ZD. 

Ozdobné pásy

Pásy dělíme na vázací nebo na pás protažený přezkou nebo na zapínání (háčky a očka, knoflíky, druky, patentky). Pás provlékáme poutky, která jsou zhotovená z vrchového materiálu nebo uháčkovaná ze silnější nitě. Pásem převazujeme šaty v pase. 

Vázací pás

Jeho délka je nejméně dvojnásobkem obvodu pasu. Šířka pásu a tvar krátkých krajů se odvíjí od návrhu a módy. Pás může být vcelku nebo mít dvě části (spodní a vrchní). Ke střihovým dílům pásu musíme přidat švové záložky v šířce 1 cm. Uprostřed délky pásu si necháváme otvor na otočení o délce min. 5 cm (záleží na tloušťce materiálu). Krátké strany pásu mohou být odšité rovně nebo do tvaru (např. špičky).

Pokud máme pás střižený vcelku, složíme jej na půl lícními stranami k sobě. Předšijeme jeho tvar s vynecháním otvoru na obrácení pásku do líce. Po předšití sestřihneme švové záložky na šíři 0,5 cm a pás otočíme do líce (růžky vypíchneme nůžkami, jehlicí nebo tužkou). Vymneme švy a zažehlíme je do hrany. Nakonec ručně zapošijeme otvor uprostřed pásu a pás vyžehlíme.

Pás s přezkou/se zapínáním

Pás je většinou celoplošně vyztužen (zejména pro zapínání na přezku s trnem, nebo knoflíky a dírku; u přezky bez trnu pás nemusíme vyztužovat). Šíře se odvíjí od šíře přezky nebo zapínání, návrhu nebo módy. Délka pásu se rovná obvodu pasu + 15 až 20 cm pro protažení přezky sponou. U jiného typu zapínání může být přídavek pro zapnutí pásu menší. Švové záložky jsou široké 1 cm.

Pás můžeme opět nastříhat vcelku nebo zvlášť. U pásu střiženého vcelku pak šev v délce umisťujeme na střed zadní části pásu. Krátké strany mohou být předšity rovně nebo do tvaru.

Zhotovení pásu ze dvou dílů (spodního a vrchního) je podobné jako u vázacího pásu. Díly složíme lícem na líc, středy dílů leží na sobě. Předšijeme tvar pásu s vynecháním otvoru na otočení. Sestřihneme švové záložky na 0,5 cm. Obrátíme pás do líce, růžky vypíchneme nůžkami. Vymneme švy a zažehlíme je do hrany nebo můžeme vytvořit výpustku z vrchního dílu pásu. Ručně zašijeme otvor pro obrácení pásu do líce. Pás můžeme ozdobně prošít z líce. Nakonec jej vyžehlíme a zhotovíme zapínání (v případě přezky k ní jeden konec pásu přišijeme).

Přišití spony bez trnu na opasek

U pásků k šatům se můžete taktéž kreativně vyřádit, takže to nemusí být jen rovný pruh ušitý z vrchového materiálu. Ale to už by k úvodu dámských šatů stačilo. Příště nás čeká šálová fazóna. 🙂

Podobné příspěvky