Dámské šaty s pasovými výběry
Poslední základní konstrukce dámských šatů, se kterou vás teď seznámím, jsou šaty s pasovými výběry. Tato konstrukce je vhodná jako základ pro všechny šaty a pro jejich manipulace (pozn. pokud víme, že šaty, které šijeme, budou mít princesové švy nebo jiné podélné členění na PD, je lepší jako výchozí konstrukci použít jednu ze dvou předchozích konstrukcí šatů).
Konstrukční síť šatů vypadá podobně jako u předchozích konstrukcí. Skládá se z pěti vodorovných přímek: krční, hrudní, pasové, sedové a dolní koncové přímky, a šesti svislých přímek, které jsou na vodorovné kolmé: zadní středové, zadní průramkové, boční, přední průramkové, prsní a přední středové přímky.
Konstrukční vzorce a výpočty
Pro zkonstruování střihu potřebujeme znát tyto míry: vp, oh, op, os, hs, dz, dš, šz, šr a dr. Ostatní rozměry jako hloubku prsou nebo přední délku můžeme také změřit na postavě nebo vypočítat z konstrukčních vzorců (viz níže).
vp = 168 cm
oh = 96/48 cm
op = 80/40 cm
os = 108/54 cm
hs = 19 cm (výpočtem 0,1vp + 3 cm) sedová přímka
dz = 39,5 cm pasová přímka
dš = 107 cm dolní koncová přímka
šz = 37/18,5 cm
šr = 13, 75 cm
Při výpočtech vycházíme z polovičních hodnot naměřených obvodů a šz.
zhp = 0,2oh + 0,2dz + 4 cm = 9,6 + 7,9 + 4 = 21,5 cm hrudní přímka
šz + 1 cm = 18,5 + 1 = 19,5 cm zadní průramková přímka
0,25oh + 1 cm = 12 + 1 = 13 cm přední průramková přímka
0,5(0,25oh + 1 cm) = 6,5 cm boční přímka
0,4oh + 2 = 19,2 + 2 = 21,2 cm (lze zaokrouhlit na 21) přední středová přímka
0,2oh = 9,6 cm prsní přímka
0,05oh + 2 cm = 2,4 + 2 = 4,4 cm zvýšení krční přímky PD
0,1zhp – 0,5 cm = 2,15 – 0,5 = 1,65 cm sklon náramenice ZD
0,1oh + 2,25 cm = 4,8 + 2,25 = 7,05 cm (lze zaokrouhlit na 7)šířka průkrčníku ZD i PD
0,05oh + 0,25 cm = 2,4 + 0,25 = 2,65 cm
šr + 0,5 cm + 1,5 cm = 13,5 + 0,5 + 1,5 = 15,75 cm šíře náramenice ZD
V předchozím vzorci je hodnota 1,5 cm šířkou lopatkového výběru. Pokud bychom do vzorce šíři lopatkového výběru nezapočítali, můžeme do ZD zakreslit pouze šíři náramenice a mít tak ZD bez lopatkového výběru.
0,1oh + 2,5 cm = 4,8 + 2,5 = 7,3 cm hloubka průkrčníku PD
0,1oh + 1,5 cm = 4,8 + 1,5 = 6,3 cm umístění náramenice PD
0,1zhp + 3 cm = 2,15 + 3 = 5,15 cm sklon náramenice PD
0,1oh = 4,8 cm pomocné body pro vykreslení průramku PD
Postup konstrukce šatů
Konstrukční síť šatů
1. Kolmice zadní středové a krční přímky. Z jejich průsečíku naměříme směrem nahoru po zadní středové přímce 0,5 cm, což je zvýšení krční přímky pro ZD. Z průsečíku směrem dolů po zadní středové přímce naneseme: zhp, dz a dš. Na zadní středovou přímku vyneseme kolmice z těchto bodů, vzniknou přímky hrudní, pasová a dolní koncová. Od pasové přímky po zadní středové přímce směrem dolů naměříme hs, z tohoto bodu vyneseme kolmici na zadní středovou přímku a vznikne přímka sedová.
2. Na hrudní přímce od zadní středové přímky směrem doprava měříme šz + 1 cm, od tohoto bodu dále 0.25oh + 1 cm, od tohoto bodu dále 0,4oh + 2 cm. Ze všech bodů vztyčíme kolmice na hrudní přímku. Přímku nejvíce napravo protáhneme až k dolní koncové přímce. Vzniknou přímky zadní a přední průramková a přední středová. Vzdálenost mezi zadní a přední průramkovou přímkou rozdělíme na polovinu (0,5(0,25oh + 1 cm)) a z tohoto bodu spustíme kolmici na hrudní přímku. Vznikne přímka boční. Od přední středové přímky směrem doleva naneseme 0,2oh. Vztyčíme kolmici na hrudní přímku a vznikne přímka prsní.
Na přední průramkové přímce od krční přímky směrem nahoru naměříme 0,05oh + 2 cm. Vyneseme kolmici na přední průramkovou přímku, a tím získáme zvýšení krční přímky PD. Na přední středové přímce směrem dolů od dolní koncové přímky naměříme 1 cm a z tohoto bodu vyneseme krátkou kolmici na přední středovou přímku. Dokončili jsme konstrukční síť dámských šatů. Zde doporučuji si zkontrolovat, zda jsou přímky opravdu kolmé, a zda rozměry konstrukční sítě odpovídají naměřeným rozměrům a výpočtům.
Průkrčník a náramenice ZD, osa výběru
3. Od průsečíku zadní středové a krční přímky si po krční přímce směrem doprava naneseme šz. Z tohoto bodu spustíme krátkou kolmici o délce 0,1zhp -0,5 cm na krční přímku. Označíme bodem, který určuje sklon náramenice ZD. Bod šz spojíme s 0,5 cm zvýšením krční přímky ZD ve středu dílu. Vznikne pomocná přímka pro vykreslení průkrčníku ZD.
4. Na pomocnou přímku pro vykreslení průkrčníku ZD naneseme 0,1oh + 2,25 cm. Z tohoto bodu vztyčíme kolmici na pomocnou přímku o délce 0,05oh + 2 cm. Označíme bodem a spojíme ho s bodem sklonu náramenice ZD. Vznikne ramenní přímka. Na ramenní přímku naneseme šíři náramenice ZD, tj. šr + 0,5 cm + 1,5 cm.
5. Od bodu 0,05oh + 2 cm po ramenní přímce naneseme 4 cm. Na hrudní přímce od zadní středové přímky směrem doprava naměříme 1/2šz. Oba dva body spojíme přímkou. Vznikne přímka, která znázorňuje levé rameno lopatkového výběru. Bod 1/2šz dále protáhneme až k sedové přímce. Přímka bude rovnoběžná se zadní středovou přímkou a je to pro nás osa pasového výběru ZD.
6. Na ose pasového výběru ZD si přeměříme vzdálenost mezi hrudní a pasovou přímkou (na obrázku vzdálenost b) a vzdálenost mezi pasovou a sedovou přímkou (na obrázku vzdálenost a). Vzdálenost b si rozdělíme na čtvrtiny. Čtvrtina, která leží nejblíže hrudní přímce, pro nás představuje vrchol pasového výběru ZD. (Na obrázku mám chybu, kóta leží ve třetině vzdálenosti b. Ale není to nic tak zásadního. Délka pasového výběru nad pasovou přímkou může sahat až k přímce hrudní, anebo se délka výběru přizpůsobí až při zkoušce na postavě.) Vzdálenost a si rozdělíme na třetiny. Třetina nejblíže sedové přímce pro nás představuje dolní vrchol pasového výběru.
Průkrčník a náramenice PD, prsní výběr
7. Od zvýšené krční přímky PD si směrem dolů po přední středové přímce naměříme 0,1oh + 2,5 cm. Tento bod značí hloubku průkrčníku PD. Na zvýšené krční přímce směrem doleva od přední středové přímky si naneseme šířku průkrčníku PD = 0,1oh + 2,25 cm. Z obou bodů vyneseme kolmice, které se nám protnou.
8. Na zvýšené krční přímce PD směrem od přední průramkové přímky si naměříme 0,1oh + 1,5 cm. Z tohoto bodu vyneseme krátkou kolmici na zvýšenou krční přímku PD. V průsečíku hrudní a prsní přímky je bod S1. Tento bod je pro nás středem kružnice o poloměru vzdálenosti mezi hrudní a zvýšenou krční přímkou PD. Opíšeme tedy krátkou kružnici, která nám protne krátkou kolmici z bodu 0,1oh + 1,5 cm.
9. Od zvýšené krční přímky PD směrem dolů po přední průramkové přímce naneseme 0,1zhp + 3 cm. Tento bod určuje sklon náramenice PD. Přímkou spojíme bod 0,1oh + 1,5 cm s bodem sklonu náramenice PD a přímku protáhneme až za přední průramkovou přímku. Vznikne ramenní přímka PD. Na ní naměříme šr. Od hrudní přímky po přední průramkové přímce směrem nahoru naměříme dvakrát za sebou rozměr 0,1oh. Jsou to pomocné rozměry pro vykreslení průramku PD. Bod blíže ke krční přímce spojíme s bodem šr.
10. Vzdálenost šr zkrátíme o hodnotu z‘. (Z = vzdálenosti mezi bodem určujícím šířku průkrčníku PD a prsní přímkou.) Označíme bodem, který spojíme se středem kružnice S1. Tuto vzdálenost následně vezmeme do kružítka a opíšeme kružnici z bodu S1 směrem k prsní přímce. Tím se přenese délka levého ramene prsního výběru na prsní přímku. Označíme bodem, který spojíme s bodem určujícím šíři průkrčníku PD. V průramku náramenici PD snížíme o 0,5 cm. Tento bod spojíme s bodem z‘.
Pasové a boční vybrání
11. Na prsní přímce si snížíme pasovou a sedovou přímku o 1 cm. Vztyčíme krátké kolmice na prsní přímku. Na boční přímce si pasovou přímku zvýšíme o 0,5 cm. Vztyčíme krátkou kolmici. Změříme si vzdálenost c (= vzdálenost mezi sníženou sedovou a sníženou pasovou přímkou) a rozdělíme ji na třetiny. Třetina nejblíže sedové přímce bude označovat dolní vrchol pasového výběru PD. Dále si změříme vzdálenost d od snížené pasové přímky směrem k hrudní. Rozdělíme ji na třetiny. Třetina nejblíže k hrudní přímce bude určovat délku výběru nad pasovou přímkou.
12. Na pasové přímce si změříme si vzdálenost mezi přední a zadní středovou přímkou. Od této hodnoty odečteme op + 1 cm. Tzn., že v našem příkladu měří vzdálenost mezi přední a zadní středovou přímkou 54 cm. Od nich pak odečteme op + 1 cm = 41 cm. Výsledek je 54 – 41 = 13 cm. Těchto 13 cm pak musíme vybrat v pase. Do pasového výběru PD dáme 40%, do pasového výběru ZD dáme 25%, do bočního výběru ZD je to 20% a do bočního výběru PD je to 15%. Hodnoty pro pasový výběr PD nanášíme na sníženou pasovou přímku. Hodnoty pro boční výběr nanášíme na zvýšenou pasovou přímku. Vykreslíme pasové výběry a tvar boční přímky nad pasovou přímkou.
Úprava na sedové přímce
13. Přeměříme si sedovou přímku od přední k zadní středové přímce. V našem příkladu je to opět 54 cm. Od nich odečteme os + 1 cm. To se rovná 54 – 55 = -1 cm. Minusová hodnota nám naznačuje, že v sedové části střihu nám chybí 1 cm. Proto musíme každý díl na sedové přímce směrem od boční přímky rozšířit o polovinu této hodnoty, tzn. o 0,5 cm. Na dolní koncové přímce si na obě strany od boční přímky naměříme 3 cm. Vykreslíme tvar boční linie pod pasovou přímkou. Mezi pasovou a sedovou přímkou mírným obloukem, od sedové přímky k dolní koncové rovně.
Lopatkový výběr ZD
14. Od levého ramene výběru si naměříme 1,5 cm (šíři vybrání). Od náramenice ZD směrem dolů po levém rameni výběru si naměříme délku výběru 7 cm. Vykreslíme lopatkový výběr.
Dále si změříme vzdálenost mezi bodem sklonu náramenice ZD a hrudní přímkou (na obrázku je to vzdálenost y). Rozdělíme ji na čtvrtiny. Čtvrtina nejblíže hrudní přímce označuje bod RZ pro vsazení rukávu do průramku.
Vykreslení dolního kraje a dílů šatů
15. Vzdálenost mezi boční linií ZD a zadní středovou přímkou si na dolní koncové přímce rozdělíme na třetiny. Pak vedeme kolmici na boční linii ZD směrem ke třetině, která leží nejblíže boční přímce. Tím si označíme délku boční linie ZD.
16. Tuto délku pak přeneseme na boční linii PD tak, že z tohoto bodu vedeme rovnoběžku s dolní koncovou přímkou směrem doleva k boční linii PD (na obrázku čárkovaná čára).
17. Nakonec už jen zbývá vykreslit tvar střihových dílů Průkrčníky, průramky a část bočních linií mezi pasovou a sedovou přímkou vykreslujeme pomocí křivítka, stejně tak část dolního kraje PD, který postupně napojíme na snížení 1 cm pod dolní koncovou přímkou. Ostatní části střihu vykreslujeme rovně podle pravítka. Nakonec si na díly označíme směr osnovy a body RZ a RP pro vsazení rukávů. Díly si můžeme označit též velikostí, mírami, atd.
Konstrukční vzorce a výpočty pro rukáv
Pro konstrukci střihu rukávu potřebujeme znát dr (délku rukávu), kterou si naměříme na postavě a šprůr (šířku průramku), což je vzdálenost na hrudní přímce mezi přední průramkovou a zadní průramkovou přímkou v konstrukci šatů. V konstrukci střihu šatů si dále změříme vzdálenost mezi koncem náramenice ZD a průsečíkem hrudní a zadní průramkové přímky, to bude vprůr ZD (výška průramku ZD), a vzdálenost mezi koncem náramenice PD a průsečíkem hrudní a přední průramkové přímky, to je vprůr PD (výška průramku PD). Součet těchto dvou hodnot bude základem pro výpočet vrh (výšky rukávové hlavice).
dr = 56,5 cm
šprůr = 0,25oh + 1 cm = 13 cm
vprůr ZD = 19 cm
vprůr PD = 17 cm
ozápěstí = 18 cm/9 cm
vrh = 0,5(vprůr ZD + vprůr PD) – 3,5 cm = 18 – 3,5 = 14,5 cm podpažní přímka
1/2dr + 4 cm = 28,25 + 4 = 32,25 cm výška lokte – loketní přímka
dr + 1,5 cm = 56,5 + 1,5 = 58 cm dolní koncová přímka
šprůr + 9 cm = 13 + 9 = 22 cm vzdálenost x, šr = šířka rukávu/šrh (šířka rukávové hlavice)
1/4 x = 5,5 cm vzdálenost y
1/3y = 1,8 cm
1/4vrh + 1 cm = 3,6 + 1 = 4,6 cm vzdálenost z
1/2z = 2,3 cm
1/4x – 0,5 cm = 5,5 – 0,5 = 5 cm
dšr = ozápěstí + 1 cm = 9 + 1 = 10 cm dolní šířka rukávu
Postup konstrukce jednodílného rukávu
1. Kolmice hlavicové a přední přehybové přímky. Z jejich průsečíku naměříme směrem dolů vrh, 1/2dr + 4 cm a dr + 1,5 cm. Ze všech těchto bodů vyneseme kolmice na přední přehybovou přímku. Vznikne podpažní, loketní a dolní koncová přímka.
2. Od dolní koncové přímky směrem nahoru naměříme 3 cm pro vytvarování dolního kraje rukávu. Z tohoto bodu vyneseme krátkou kolmici, to bude zvýšená dolní koncová přímka.
Na hlavicové přímce směrem doprava od přední přehybové přímky naměříme šprůr + 9 cm = vzdálenost x. Z tohoto bodu se spustí kolmice na podpažní přímku. Vzdálenost x se rozdělí na čtvrtiny (1/4x). V polovině vzdálenosti x spustíme pomocnou kolmici na podpažní přímku. Druhá a třetí čtvrtina = y (myšleno zleva doprava) se rozdělí na třetiny (1/3y). Ve druhé čtvrtině spustíme krátkou kolmici z bodu v první třetině. Ve třetí čtvrtině spustíme krátkou kolmici z bodu druhé třetiny.
3. Od podpažní přímky směrem nahoru po přední přehybové přímce naneseme 1/4vrh + 1 cm. Bod spojíme s krátkou kolmicí v první třetině druhé čtvrtiny. Z této vzdálenosti 1/4vrh + 1 cm = z spočítáme polovinu a naneseme ji na pomocné kolmici ve středu šířky rukávu směrem nahoru od podpažní přímky (1/2z). Tento bod spojíme s průsečíkem hlavicové přímky a šířky rukávu. Od hlavicové přímky směrem dolů po kolmici z bodu šířky rukávu naměříme 1/4x – 0,5 cm. Tento bod spojíme s krátkou kolmicí ve druhé třetině třetí čtvrtiny. Nyní máme zhotoveny pomocné přímky pro vykreslení rukávové hlavice.
4. Na loketní přímce směrem doprava od přední přehybové přímky naměříme 2 cm. Bod spojíme s průsečíkem přední přehybové přímky a bodu 1/4vrh + 1 cm. Na zvýšené dolní koncové přímce směrem doprava od přední přehybové přímky naměříme 1 cm. Bod spojíme s bodem 2 cm na loketní přímce. Spojením všech bodů vznikne odkloněná přední přehybová přímka.
5. Z bodu 1 cm na zvýšené dolní koncové přímce naneseme dšr tak, aby její hodnota protnula dolní koncovou přímku. Místo označíme bodem a spojíme jej s bodem 1 cm na zvýšené dolní koncové přímce.
Přímky podpažní, loketní, zvýšenou dolní koncovou a dolní koncovou přímku si protáhneme směrem doleva. Na levé straně stejným způsobem naneseme opět dšr. Na přímce dšr si naměříme 5 cm na každou stranu od odkloněné přední přehybové přímky. Na loketní přímce si od odkloněné přední přehybové přímky naměříme na každou stranu 6 cm. Na podpažní přímce pak od odkloněné př. přehyb. přímky naměříme na každou stranu 7 cm. Všechny body spojíme rovnou čarou. Tím vykreslíme tvar předního rukávového švu a zároveň vznikne i pomocná přímka v konstrukční síti rukávu, která je kopií tvaru předního rukávového švu. Můžeme si ji interně nazvat přenesenou rukávovou přímkou.
8. Z průsečíku pomocných přímek pro vykreslení hlavice v zadní části rukávu spustíme kolmici na podpažní přímku.
9. Od spuštěné kolmice na loketní přímce naměříme směrem doleva 1 cm. Tento bod spojíme s průsečíkem pomocných přímek pro vykreslení rukávové hlavice v zadní části rukávu a přímku prodloužíme až k dolní koncové přímce. Vznikne nám zadní přehybová přímka.
10. Průsečík zadní přehybové a loketní přímky spojíme s bodem dšr na dolní koncové přímce. Tím jsme si vykreslili levé rameno loketního výběru.
11. Na zadní přehybovou přímku vedeme kolmice z průsečíku podpažní a přenesené rukávové přímky, dále průsečíku zvýšené dolní koncové přímky a přenesené rukáv. přímky, a nakonec z průsečíku dolní koncové přímky a přenesené rukáv. přímky. Vzniknou mírně odkloněné přímky zadní části rukávu.
12. Přeneseme si vzdálenosti mezi přenesenou rukávovou přímkou a zadní přehybovou přímkou na podpažní, loketní přímce a zvýšené dolní koncové přímce = vzdálenosti A, B a C. Dále si přeneseme vzdálenost D, která určuje šíři loketního výběru. Všechny body spojíme, a tím si vykreslíme tvar zadního rukávového švu.
13. Úprava loketního výběru – vrchol výběru si od loketní přímky snížíme o 2,5 cm a posuneme ho o 0,5 cm směrem doprava od zadní přehybové přímky. Vykreslíme nový tvar loketního výběru.
14. Pro správné vykreslení zadní části hlavice si přeneseme vzdálenosti E a F (na obrázku zelenou a žlutou barvou).
15. Vykreslíme tvar rukávu a přeneseme si body RP a RZ ze střihu šatů na hlavici rukávu.
Úprava délky rukávu
Pokud budeme upravovat délku rukávu, naměříme si novou délku rukávu na postavě. Měříme od ramenního kloubu až k místu nové délky rukávu. Tuto délku si pak přeneseme do střihu z bodu vrh. V nové délce pak vyneseme kolmici na zadní přehybovou přímku. Rukávové kraje zúžíme o 0,5 cm v nové délce rukávu. Nakonec vykreslíme nový tvar rukávu.
Krátký rukáv
Tříčtvrteční rukáv
Zde je postup úpravy střihu stejný. Důležité je mít na paměti, že ramena loketního výběru musí být stejně dlouhá. To samé platí i pro rukávové kraje.
Postup konstrukce dvoudílného rukávu
Konstrukční výpočty jsou téměř stejné jako u jednodílného rukávu. Jediné v čem se liší, je, že do konstrukce nanášíme čistou délku rukávu (dr) bez připočtení 1,5 cm. Dále rozměr 1/4vrh nanášíme také bez konstanty 1 cm a ještě se liší rozměr 1/4šrh + 1 cm (u jednodílného rukávu je to odečítáme 0,5 cm, tj. 1/4šrh – 0,5 cm; v předchozí konstrukci máme tento rozměr jako 1/4x – 0,5 cm).
1. Začínáme kolmicí hlavicové a přední přehybové přímky. Z jejich průsečíku směrem dolů po přední přehybové přímce měříme: vrh, 1/2dr + 4 cm, dr a zvýšení dolní koncové přímky o 3 cm. Ze všech bodů vyneseme kolmice na přední přehybovou přímku. Vzniknou přímky: podpažní, loketní, zvýšená dolní koncová přímka a dolní koncová přímka.
Od průsečíku hlavicové a přední přehybové přímky naměříme šprůr + 9 cm. Z tohoto bodu spustíme kolmici na loketní přímku, vznikne zadní přehybová přímka. Tuto vzdálenost rozdělíme na čtvrtiny. Druhou a třetí čtvrtinu (chápáno směrem zleva doprava) rozdělíme na třetiny. Od podpažní přímky směrem nahoru po přední přehybové přímce naměříme rozměr 1/4vrh. Tento bod spojíme s bodem první třetiny ve druhé čtvrtině. Od hlavicové přímky směrem dolů po zadní přehybové přímce naměříme 1/4šrh + 1 cm. Tento bod spojíme s druhou třetinou třetí čtvrtiny. Z poloviny vzdálenosti mezi přední a zadní přehybovou přímkou si spustíme kolmici na podpažní přímku. Na této kolmici směrem nahoru od podpažní přímky naměříme 1/2x (x=1/4vrh). Tento bod spojíme s průsečíkem zadní přehybové a hlavicové přímky. Od zvýšené dolní koncové přímky si naměříme dšr tak, aby její hodnota protnula dolní koncovou přímkou. Tento bod spojíme s průsečíkem přední přehybové a zvýšené dolní koncové přímky.
2. Od průsečíku pomocných přímek pro vykreslení hlavice v zadní části rukávu naměříme 9 cm. Označíme bodem.
3. Na loketní přímce si od přední přehybové směrem doprava naměříme 1 cm. Ten pak spojíme s průsečíkem přední přehybové přímky a bodu 1/4 vrh a dále s průsečíkem zvýšené dolní koncové přímky a přední přehybové přímky. Vznikne odkloněná přední přehybová přímka. Podpažní, loketní, zvýšenou dolní koncovou a dolní koncovou přímku si prodloužíme směrem doleva. Na těchto přímkách pak budeme na obě strany od odkloněné přední přehybové přímky měřit 3 cm. Na levou stranu si také přeneseme dšr. Následně všechny body spojíme. Tím vykreslíme tvary předního a zadního rukávového švu.
Dále si z průsečíku pomocných přímek pro vykreslení hlavice rukávu spustíme kolmici na loketní přímku. Kolmici si můžeme nazvat odkloněnou zadní přehybovou přímkou. Z bodu 9 cm vedeme kolmici na odkloněnou zadní přehybovou přímku, kterou kolmice protne a v tomto místě bude bod S1, střed kružnice, pomocí které si přeneseme vzdálenost mezi bodem 9 cm a odkloněnou zadní přehyb. přímkou. Odkloněnou zadní přehybovou přímku na loketní přímce spojíme s bodem dšr.
Na loketní přímce si na obě strany od odkloněné zadní přehyb. přímky 1,5 cm. Na přímce dšr si od odkloněné zadní přehyb. přímky naměříme 0,5 cm. Všechny body spojíme. Vzniknou pomocné přímky, které nám pomohou vykreslit tvar členícího švu spodní i vrchní části rukávu.
4. Vykreslíme si tvar průramku v přední části rukávu. Následně si přeneseme délku předního rukávového švu.
5. Vykreslíme tvar spodního i vrchního rukávového dílu. Členící šev nad loketní přímkou vykreslujeme mírným obloukem. Plynulá křivka by měla být z obou stran rukávu i v místě loketní přímky v návaznosti na část rukávu pod loketní přímkou. (V grafickém programu se mi tento tvar úplně nedařilo vykreslit, a proto je v místě loketní přímky ostrá hrana, ale tak by to být nemělo.) Nikde v linii rukávového i členícího švu by neměli být ostré úhly.
Spodní i vrchní rukáv si označíme směrem nitě (osnova je kolmá na loketní přímku). Vyznačíme si bod RP na přední části rukávu. Bod RZ šatů pak většinou navazuje na členící šev rukávu. Pokud tomu ale tak není, zakreslíme si do střihu rukávu i bod RZ.
Závěrem
Všechny střihy šatů, které jsme si již ukázali, jsou vhodné pro další manipulaci střihu. Základní střihy šatů s členícími švy jsou více tvarované a více přiléhají na tělo než šaty s pasovými výběry. Střih šatů ale můžeme vytvořit i ze sukně a živůtku – korzetu, halenky. Např. pokud budu šít šaty s přiléhavým živůtkem a kolovou sukní, vytvořím střih pro živůtek ze střihu šatů s členícím švem nebo halenky a pro sukňovou část šatů použiju střih kolové sukně, jejíž obvod v pase se bude rovnat pasovému obvodu živůtku.
I u šatů můžu uplatnit střihové manipulace jako přemístění výběrů, princesové švy nebo členící šev z náramenice, zástřihy, atd. Mohu je doplnit klínovými nebo kimonovými rukávy, atd. A to vše už jsme se naučili v kapitole dámské halenky a sukně.
Mějte krásné jarní dny a já už se těším zase příště. 🙂
